Zpráva z tisku (7): presupozice

V posledním Reflexu (22/2008) je rozhovor s politikem Petrem Tluchořem. Otázka: Uznáváte, že jsou nějaké Tlustého výhrady k předkládanému zákonu oprávněné, nebo jsou podle vás všechny jeho argumenty nesmyslné? Odpověď: Záleží na tom, z jakého ohledu se na to díváte. Rozumím tomu, že velká část české veřejnosti má po dlouhých letech socialismu v sobě zakořeněné věty o zrádném kléru. Rozumím tomu, že z hlediska nálad občanů se mohou takové argumenty líbit. Řeč je pochopitelně o výhradách, které tlustý motorkář Tlustý předložil ohledně vládního návrhu finančního vyrovnání státu s církvemi. Tluchořovu odpověď je možné pochopit přinejmenším dvojím způsobem. První výklad: jde o blábolivou nerelevantní reakci, která neodpovídá na položenou otázku a má charakter sprominutímsračky, kterou denně produkuje např. David Rath. Druhý úhel pohledu: Tluchoř považuje některé Tlustého argumenty za pochopitelné a rozumí jim, zejména pak ten argument, který hovoří o zrádném kléru. V tomto čtení je Tluchořova odpověď pěkným příkladem tzv. "zatíženého" tvrzení. Při této interpretaci má totiž jeho tvrzení presupozici, že existuje nějaký Tlustého argument se zrádným klérem - tento tlustý argument je pak explicitně hodnocen jako účinný, implicitně jako špatný s emotivním odkazem na špatná dlouhá léta socialismu. Ještě jednu zajímavou věc se v rozhovoru dozvíme. Tluchoř se dal na politiku, protože mu v mensanském IQ testu kdysi vyšlo 152. To je toho, to má přece každý, ne?!