Oslavany do každé vany

Mám teď nějaké blbé období. Nic nestíhám, nic mě nebaví, z mecheche jsem včera ujel a dnes jsem se vyprdl na fotbal. Ne že bych někomu nějaký sportovní výkon slíbil, přinejmenším formálně mám tedy svědomí čisté, ale přece jen ... hm, no co už ... aspoň jsem tak získal hodinku v Intersparu jen pro sebe.

S dr. Petrželkou jsme po obědě jeli pro bečku do pivovaru Oslavany. Jejich desítka je vynikající, již několikrát jsem měl to potěšení a snažím se ji všude propagovat - proto jsem jim vlastně kdysi ukradl ten půllitr s logem. Celou transakci včetně bezplatného zapůjčení pípy nám domluvil jeden tamní štamgast. Vešli jsme do restaurace a stoupli si k pultu. Výčepní se k nám otočí. Ticho, ani stéblo se neodvažuje pohnout, dr. Petrželka se pokouší výčepního zhypnotizovat. Nakonec to vzdává a ptá se (ústy): "Máme tu zamluvenou bečku na jméno Brázda." "Musíte do pivovaru," procedí výčepní drsně skrze svoji logopeckou vadu, "dveře hned vedle." Takže jdeme do dvěří hned vedle a tam nás čeká úplně jiná káva! "Á, tady jste, zrovna jsme mu volali, kde jste." ... "Tady to máme nachystané, třicítka, že?" ... "Však si sem zajeďte autem." ... "Nech jim to za šest set." ... "Zálohu? Kdepak, vždyť je to na Brázdu." ... "Tak ať vám šmakuje." Tohle pivo prostě zahřeje na duši.