Deklarace kontroly

30.05.2008 10:00

O flamewar v Katedrovém bloku jsem se otřel už včera, ještě jednu věc bych ale v této souvislosti rád zmínil. V daném postu a přilehlých komentářích pochopitelně o argumentační dialog primárně nešlo (ten začíná až s komentářem 5), radostná výměna ironických poznámek a invektiv však obsahuje prvek, který se i v solidních disputacích objevuje poměrně často a stojí za pozornost. Všimněte si komentáře č. 4, tj. to s tou "dospělou" odpovědí - oponent v ní deklaruje to, že očekával moji reakci. V přísně vedeném argumentačním dialogu nemají podobné věty místo, jelikož nepřispívají k řešení názorového střetu. V dialektickém smyslu nijak nepodporují vlastní tezi, ani neútočí na tezi protivníka. Smyslem takovýchto vět je vyjádření vlastní kontroly nad probíhající diskusí, přičemž tato kontrola by měla oponenta do jisté míry zastrašit a odradit od dalších/některých odpovědí. Typicky sem patří reakce typu "čekal jsem, že se na to zeptáte" či "určitě se někdo vytasí s názorem, že". Podobné deklarace kontroly mohou být někdy chybně zaměněny s čestnou anticipací možných kritických námitek ("mohl byste namítnout, že ..., avšak ..."), případně s prostou etiketou ("děkuji za vaši otázku, je velmi zajímavá, lidé se na ni často ptají a jsem rád, že zazněla i zde"). Jak na podobné úskoky v argumentačním dialogu reagovat?

X: "Přesně tuhle vaši reakci jsem čekal."

  • Y1: "Tak to vám gratuluji." Ironie není vhodná, protože dává oponentovi do ruky dvojí možnou reakci: doslovné i negované čtení. (X: "Děkuji, ale ve vašem případě to nebylo zase tak obtížné.")
  • Y2: "A já jsem zase čekal, že právě tohle řeknete." Obrácení útoku je sice fikané, svůj účel to možná někdy splní, ale hrozí nebezpečí, že publikum v podobném šermování ztratí přehled o získaných bodech a stavu polemiky. Problém je ten, že pokud nebude váš protiútok dostatečně přesný a stručný, hrozí rozmělnění diskuse a oslabení argumentačního břemene oponenta. Nezapomínejme, že jeho rétorická klička ho odpovědnosti nezbavuje, jen mu získává čas a malou výhodu u nekritického publika. (X: "Jak to myslíte?", případně X: "Myslím, že tyto rádoby-vtipné odbočky naši diskusi jen zdržují a odvádějí pozornost.")
  • Y3: "V tom případě jste se na ni mohl dobře připravit a já teď proto očekávám jasnou a přesnou odpověď." Podle mě nejvhodnější obrana, protože nenechá oponenta vyklouznout zpod jeho argumentačního břemene. Zvýšíte nároky na relevantní odpověď, zvednete dialektický tlak na protistranu a očekávání u publika. Oponent nejčastěji zareaguje způsobem:"Samozřejmě. Moje odpověď zní, že ... " Na což vy poté můžete navázat celou škálou reakcí, závisí na vaší otrlosti: "a to má být vše?"; "to bylo slabé, doufal jsem, že se připravíte lépe"; "pokud jste tedy - jak jste avizoval předtím - moji otázku očekával, proč jste nechal stranou xyz?", apod.
Zpět