Poznámky k jednomu letáku

Na katedrové nástěnce se objevil text Podivné praktiky filosofů, který má za tři dny vyjít ve speciálním (nultém) čísle Kulturních novin. Jde o morální apel, který se snaží ukázat, jak špatné to na naší katedře je. V textu jsou napadeny čtyři osoby, jedna je glorifikována. Jedním z kritizovaných jsem i já, dokonce můj případ slouží jako úvod k celému útočnému textu. Protože jsem přesvědčen o tom, že se ostatní napadení dokáží proti kritice sami dobře bránit - a protože se domnívám, že podobné osobní spory nepatří na katedrový web, nýbrž do soukromých blogů - budu na text reagovat zde, a to pouze na první odstavec. Nerad bych, aby se můj osobní blog stal místem, kde si bude někdo jiný kromě mne chladit žáhu a foukat bebínko, pokud však někdo z ostatních napadených chce na Podivné praktiky filosofů slušně a věcně zareagovat - a nenajde pro svůj záměr lepší fórum - jeho názor zde zveřejním. Teď k textu samotnému, tedy k jeho prvnímu odstavci:

Představte si, že se během středoškolských studií začnete zajímat o filosofii a probudí se ve vás touha po poznání zákonitostí myšlení, po jeho tříbení, kritice, po odhalování kontextů a významů skrytých za žitou skutečností. Uděláte přijímačky na katedru filosofie Filosofické fakulty Masarykovy university (1)  a nastoupíte do prvního ročníku. Mladý asistent katedry filosofie, Mgr. Marek Picha, Ph.D. (2), spiritus agens (3) mnoha katedrových aktivit, vám nejdříve zorganizuje vstupní večírek (4), na němž se přinesenými spínacími špendlíky mají propichovat nesprávné představy studentů o filosofii (5). Zní to jako legrace, ale na osobních stránkách dr. Pichy, velmi precizně vypracovaných a jistě bez jakékoli ironie pro studenty velmi užitečných (6), se dozvíme v úvodu k prosemináři, jednomu ze základních kurzů, pěkně zpříma toto: "Proseminář je velmi tvrdý kurz. Jeho hlavní ambicí je donutit studenty prvního ročníku rozlišovat mezi filosofickou prací a pustým blábolením. (...) (7) Většina studentů přišla studovat filosofii na základě romantických pohnutek, v ideálním případě z nich tento kurz udělá filosofické cyniky, tedy samostatně přemýšlející individua s kritickým odstupem a bez jakýchkoli předsudků." Pomineme-li psychologickou nesmyslnost teze o přemýšlení "bez jakýchkoli předsudků" vůbec, natož pak po prvním ročníku studia filosofie (8), připomenu definici slova cynik: "Mravně otrlý, bezcitný, bezohledný člověk okázale opovrhující kladnými lidskými hodnotami, ušlechtilostí, jemností a taktem." (Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 2005) (9). Na katedře filosofie je práce s pojmy základem, dokonce pro normálního smrtelníka hraničí až s pedantským slovičkařením. A slovo cynik se nespojuje v běžném užití s asketickými řeckými filosofy utopenými v šeru dávnověku (10). Předpokládejme tedy, že dr. Picha ví, co říká (11), a jestli tomu, co říká, odpovídá i zaměření dalších členů katedry, pak se nelze divit ničemu (12).

1. Jde o Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity.
2. "Mladý" - děkuji; "asistent" - tak když už budeme formální, pak prosím odborný asistent; "Mgr." - jsem nejen doktor, ale i doktůrek, takže PhDr.
3. Poslední dobou to se spiritusem není žádná sláva a agens už taky moc nejsem, ale opět díky
4. Ale kdeže! Beánii organizují studenti, já jen na jejich žádost rád uveřejnil pozvánku.
5. To byla jen metafora, špendlíky jsou tam kvůli jmenovkám. V Katedrovém bloku je přípustné lehké pero.
6. Opět díky.
7. Mám za to, že vynechávka "(...)" smysl mého citovaného textu zkreslila, úplný text je zde.
8. Chápu to tak, že se autor - Jiří Plocek - domnívá, že bezpředsudečnost je nedosažitelný ideál. Na citovaném místě však popisuji ambici (!) kurzu a právě ideální (!) případ. Bezpředsudečnost patří mezi standardy kritického myšlení a jako filozofové bychom se o ni měli co nejvíce snažit. Jestliže to podle Plocka fakticky nejde, na věci samotné, tj. na naší snaze o kritičnost, to nic nemění.
9. Jakkoli bychom mohli o adekvátnosti předložené definice vést diskusi, není to třeba, neboť tato definice cynika je zde naprosto nerelevantní. Podle nabídnuté definice jsou cynikové tak nějak hnusní, protože jsou "bezohlední" a "okázale opovrhují". Já však ve svém motivačním textu pro studenty stipulativně definuji filozofické cyniky, a to jako "samostatně přemýšlející individua s kritickým odstupem a bez jakýchkoli předsudků". Je to stejné, jako kdybyste definovali důchod jako směšně malou částku určenou pro staré lidi a pak tvrdili, že národní důchod musí být taky směšně malý. 
10. Ech, tady mi asi něco uniklo. Jiří Plocek nejprve píše o filozofii, jejímž základem je pojmová práce, poté říká, že laik si výraz "cynik" nespojí s filozofickou tradicí. No dobře, ale můj text je určen studentům filozofie, proč do toho míchat běžné užití? A to nechávám stranou zásadní fakt, že otázka definice cynika zde není relevantní, neboť píši o filozofickém cynikovi, viz výše.
11. Dr. Picha si myslí, že ví, co říká. Dr. Picha si však není jist, že ví, co říká pan Jiří Plocek.
12. Věřím, že snaha o kritický a racionální přístup je vlastní i dalším členům katedry. Není se čemu divit.

Text zjevně vznikl na objednávku - čert to vem. Jde o povrchní a jednostranný slepenec různých kauz, motivů, rozhodnutí a jednání - nešť. Článek Jiřího Plocka není k mojí osobě nijak zvlášť kritický ani věcný - takže i to bych mohl přejít. Co mi však skutečně vadí je guerillový způsob, jakým se osobní spory vedou a jak jsou do něj zatahováni studenti. V závěru Plockova textu se píše, že "místo akademické půdy, kde má být člověk veden na cestu poznání, k otevřenosti, intelektuálnímu nadhledu a noblese, nacházíme se v izolovaném světě inkvizitorské rádobyvědy a myšlenkové perverze." Já asi patřím do té škatulky rádobyvědce a myšlenkového perverta - ale připichování letáků na nástěnku, dezinformování a snaha profitovat na spojení nezávislých kauz, mi příliš noblesní nepřijdou.

EDIT: Reakce děkana, doporučuji.