Filozofie mysli

je jedna z mnoha filozofických specializací, jež jsou vymezené svým tématem: je charakteristická otázkami, problémy a odpověďmi, které se týkají povahy mentálních stavů, nutných a dostatečných podmínek připisování mentálních stavů, vztahu mysli a těla, nepřímo pak i otázek spojených a problémem osobní identity či svobodné vůle. Filozofie mysli (spolu s úžeji chápanou epistemologií a estetikou) bývá někdy vřazována do interdisciplinárního balíku tzv. kognitivní vědy; jindy bývá označována jako filozofie psychologie nebo dokonce jako filozofie umělé inteligence. Do filozofie mysli bývá řazeno v podstatě cokoli, v čem se objeví výrazy jako mysl, duše, duch, subjekt, mentální vlastnosti, stroj. Role filozofie mysli je asi nejlépe pochopitelná na základě dvou hlavních otázek, k nimž se pokouší najít odpovědi: Co je to mentální stav? A jak lze poznat, že někdo takový mentální stav má?

Sylabus a texty ke čtení:

  1. dualismus
    Descartes: Meditace o První filozofii (II a VI)
    Huxley: On the Hypothesis That Animals Are Automata, and Its History
  2. behaviorismus
    Turing: Computing Machinery and Intelligence
    Putnam: Brains and Behaviour

    [Ryle: Descartes' Myth]
  3. teorie identity
    Smart: Sensations and Brain Processes
    [Place: Is Consciousness a Brain Process?]
  4. funkcionalismus
    Putnam: The Nature of Mental States?
    [Armstrong: The Causal Theory of the Mind]
  5. anomální monismus
    Davidson: Mental Events
    [Horgan: From Supervenience to Superdupervenience]
  6. intencionalita
    Fodor: Propositional Attitudes
    Dennett: True Believers
  7. vědomí
    Block: Concepts of Consciousness
    Nagel: What is it like to be a bat?
    [Lewis: What Experience Teaches]
  8.